|
|
Vliv neonikotinoidů na hmyzí společenstva se zaměřením na včely
Weingartová, Barbora ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na pesticidy a jejich vliv na životní prostředí. Prostředky na ochranu rostlin musí procházet složitým hodnocením, které zahrnuje i vliv na necílové organismy. Negativní účinky pesticidů se nehodnotí pouze pro člověka a jiné obratlovce, ale také pro bezobratlé živočichy. Důležitou skupinou, na které je prováděno hodnocení rizik pesticidů, jsou opylovači, kteří hrají nezastupitelnou roli v ekosystémech. Zaměření této práce je na určitou skupinu pesticidů zvanou neonikotinoidy, z nichž některé jsou zakázané v některých zemích. Jsou uvedeny druhy neonikotinoidů, jejich toxicita a účinky na opylovače, které byly vypozorovány. Důležité je přehodnocení zákazu neonikotinoidů, díky kterému si můžeme udělat ucelený obraz na to, zda byl jejich zákaz správný. Klíčová slova: pesticidy, neonikotinoidy, opylovači, včela medonosná, čmeláci, syndrom zhroucení včelstev
|
|
|
Humánní hormonální léčiva a jejich rezidua ve vodních ekosystémech
Řehounková, Michaela ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Humánní hormonální léčiva se používají k úpravě funkce endokrinního systému, terapii hormon-dependentních nádorů, nebo jako součást antikoncepčních a protizánětlivých přípravků. Obsahují účinné látky strukturně či chemicky podobné endogenním hormonům. Výše uvedená léčiva a jejich rezidua se dostávají do odpadních vod po metabolizaci v lidském organismu nebo nezákonné likvidaci a jsou odstraňována v čističkách odpadních vod (ČOV). Nejúčinnější technologie pro odstraňování hormonálních léčiv, zejména estrogenů, z odpadních vod jsou ozonolýza a sonolýza. Koncentrace ve vodách se určují pomocí plynové a kapalinové chromatografie. Obsah estrogenů ve vodách České republiky (Vltava) se pohybuje v koncentraci 1,3 - 3,8 ng/l a jejich množství v pitné vodě neznamená pro konzumenty zvýšené zdravotní riziko. Vliv reziduí estrogenů je prokazatelný na vodních organismech, jako například změny v endokrinní regulaci, poruchy reprodukce a poruchy embryogeneze.
|
|
|
Subletální vliv agrochemikálií na pavouky rodu Pardosa
KRIŠTOFOVÁ, Lucie
V posledních desetiletích roste zájem o studium zejména těch členovců, kteří hrají důležitou roli v agroekosystémech. Jsou například přirozenými nepřáteli škůdců, a proto je považujeme za užitečné organismy. Nicméně tito užiteční členovci mohou být nepříznivě ovlivněni aplikací chemických látek v rámci managementu agroekosystémů, a tím může být jejich potenciál potlačovat škůdce značně snížen. Mezi takovéto organismy patří bezesporu pavouci, kteří se v hojných počtech vyskytují prakticky ve všech druzích pozemních biotopů včetně zemědělských ekosystémů, kde hrají roli velmi významných predátorů. Diplomová práce proto byla zaměřena na současnou problematiku pesticidů, a to především z pohledu jejich negativních vlivů na behaviorální změny užitečných bezobratlých v zemědělských kulturách. Teoretická část práce je věnována stručné charakteristice pesticidů, jejich subletálním dopadům na necílové organismy a významu pavouků v agroekosystémech jakožto přirozených regulátorů škůdců. V praktické části je popsán vlastní experiment, kde bylo testováno působení vybraných běžně používaných agrochemikálií herbicid a desikant Basta 15, přípravek Arrest a jejich vzájemná kombinace (směs Basta 15 + Arrest) na pavouky rodu Pardosa. Zaměřovala jsem se na vedlejší účinky těchto přípravků, konkrétně na změnu predačního chování a úmrtnost pavouků. Ukázalo se, že agrochemikálie ovlivňují predační úspěšnost pavouků. Z krátkodobého i dlouhodobého hlediska bylo prokázáno, že pavouci ošetření testovanými přípravky usmrtili méně kořisti než jedinců v kontrolní skupině, kteří byli ošetřeni pouze destilovanou vodou. Závislost úmrtnosti a počtu usmrcené kořisti na velikosti a pohlaví nebyla prokázána. Přípravky Basta 15 a směs významně zvýšily úmrtnost pavouků. Přípravek Arrest mortalitu nezvýšil.
|
|
|
Vliv geneticky modifikované kukuřice exprimující toxin Cry3Bb1 na necílové organizmy.
SVOBODOVÁ, Zdeňka
Presented study compares impacts of the GM maize MON 88017 and the non-transgenic maize on the non-target invertebrates. The Diabrotica-resistant and herbicide-tolerant GM maize may become important for most of Europe as the spred of Diabrotica virgifera virgifera LeConte continues but its implementation has been hindered by fears of undesirable environmental effects. I confirmed that MON88017 expresses the insecticidal Cry3Bb1 toxin but I found no evidence of any negative impact on the monitored species. Both the composition and the species abundances of invertebrate communities were similar to those in the stands of the conventional non-transgenic maize varieties.
|
host ::
RSS.